Formátování kódu

Pokud vyvíjíte nějaký kód v týmu, rádi byste, mimo jiné, aby kód dodávaný jedntlivými vývojáři vypadal tak nějak stejně… Tohle se jednoduše řekne, ale ne už tak jednoduše zajistí.

Jasné, domluvíte se, že budete používat 4 mezery, a nastavíte si maximální délku řádku řekněme na 120 znaků (všichni máme přece široké monitory…) No a možná ještě pár nějakých drobností, na kterých se po nesčetném počtu několikahodinových meetingů společně domluvíte.

A věřte, není to žádná sranda, protože, nevím proč, ale tady platí pravidlo, že tohle je extrémně důležitá věc a mají potřebu, nebo rovnou musí se k tomu vyjádřit úplně všichni 😀

A pak příjde ta fáze, kdy se snažíte domluvený set vlastností aplikovat. Značnou výhodou může být když napříč týmem všichni používají stejný IDE, nebo editor, což ale nemusí a často ani nebývá pravidlem. Pak totiž stačí vybrat správný plugin do vašeho editoru a ten dokonfigurovat výše získanou konfigurací.

A ejhle, výsledek se né vždy dostaví. Respektive ne u všech. Každý má přece své prostředí nastavené nějak a nikdy v podstatě nedojde k takové synchronizaci v konfiguracích, abyste opravdu mohli říct: OLA! VŠICHNI FORMÁTUJEME STEJNĚ.

Ale proč vlastně?

No třeba už jen proto, aby když po někom otevřete skrze git verzovaný zdrojový kód a provedete nějakou minimální změnu, opravu, úpravu a pak soubor uložíte, nechcete, aby váš formátovač přeformátoval celý soubor a v gitu pak díky tomu neuvidíte jen vámi provedenou malou změnu, ale všechny nově naformátované řádky. Výsledný commit pak není řekněmě jednořádkovou záležitostí, ale hned velkým commitem. A nedej bože, aby původní programátor si pak onen soubor zase otevřel a znovu přeuložil. Pak vám příjde pullrequest a vy zase vidíte bambilion změn…

Jak tedy na společné stejné formátování?

No docela jednoduše: pokud používáte Prettier jako my, pak bude stačit, když zapomenete na nějakou důvěru ve své kolegy a jejich konfiguraci v rámci editoru a konfiguraci NATVRDO NACPETE DO KONFIGURAČNÍHO SOUBORU, který se stane součástí vašeho projektu.
Stačí, když v / vaše projektu vytvoříte .prettierrc.json a do něj umístíte vámi domluvené nastavení:

Těch konfiguračních možností může být samozřejmě více…

Další informace o možnostech konfiguračního souboru Prettieru najdete zde.

A jak máte nastavený svůj MS Visual Code editor najdete v souboru:
~/Library/Application Support/Code/User/
nebo zde, pokud používáte Insider:
~/Library/Application Support/Code - Insiders/User/settings.json
Pokud tedy běžíte na MacOS.